Poděkování účastníkům školícího programu

Vážení přátelé, chtěli bychom vám popsat průběh školícího programu, poděkovat Vám za účast a za podporu. Školení obsluh sněžných pásových vozidel PistenBully proběhlo od 8. do 11. listopadu 2016. Po třech letech jsme se opět sešli ve školící hale hotelu Omnia, která leží nedaleko spodní stanice kabinkové lanové dráhy v Janských Lázních. Důvody, které nás vedly k výběru tohoto místa, byly docela prosté. Hotel je dobře dostupný ze všech částí naší republiky, má velké parkoviště a do školící haly se najednou vejde více jak dvě stě hostů. A kromě toho, máme to tam rádi a dobře se nám tam školí.

 

Jak velké to letos bylo


Během čtyř školících dnů se na školení vystřídalo 448 účastníků ze 147 lyžařských areálů. Největší účast byla na čtvrtečním školením, které bylo zaměřeno na stroje s navijákovou nástavbou. V tento den se najednou školilo stočtyřicetdevět řidičů těchto strojů.  Největší skupinu řidičů vyslal na školení skiareál Mega Plus. Bylo jich rovných pětadvacet.

 

Co jsme dělali

 

Účastníky programu jsme přivítali kávou, malým občerstvením a úsměvem. Když si každý našel své místo, zahájili jsme školící program.

V dopolední části vystoupili Georg Miller a Steve Junghans z firmy Kässbohrer, které výtečným způsobem překládal Honza Kosek, servisní ředitel z TopKarMoto.  Všichni tři si záhy získali pozornosti zúčastněných, jejich vystoupení bylo mimořádně dobře přijaté.  

Po dvanácté hodině jsme se všichni přesunuli o patro výše do restaurace, kde byl připraven výborný oběd, a to včetně sladkého dezertu. Po obědě následovala odpolední část vedená Ludovítem Müllerem, který je specialistou na bezpečnost práce. Zaměřuje se na legislativní předpisy upravující provoz a obsluhu strojů značky PistenBully. Po jeho školícím bloku následovalo závěrečné přezkoušení. To mělo formu písemného testu. Všichni, kteří testem prošli, získali osvědčení a průkazy obsluhy platné po další 3 roky.

 

Kdo ze školitelů měl největší úspěch


Hvězdou školení se nepochybně stal Georg Miller, který o strojích PisteBully ví nejspíše úplně všechno. Pracuje s nimi už více než třicet let a na cestách za nimi procestoval křížem krážem celou zeměkouli. Jeho výklad byl zajímavý, inspirativní a pro každého srozumitelný.  Účastníci školícího programu jeho vystoupení vždy ocenili dlouhotrvajícím potleskem.


Které téma nejvíce zaujalo


Jednoduchou odpověď na tuto otázku nemáme. Živě a s velkým zájmem se na školení hovořilo o mnoha tématech. Rozhovory se asi nejčastěji stáčely ke SNOWSATu. To je propracovaný měřící a signalizační systém, který umožňuje v lyžařském středisku efektivně řídit celou flotilu strojů PistenBully a současně dávat informaci o aktuální výšce sněhové pokrývky na sjezdových tratích. Při správném využití může management lyžařského střediska dosáhnout až 15 % úspory provozních nákladů. Tento systém je dnes využíván ve více než 40 lyžařských střediscích po celém světě a vůbec nepochybujeme, že si jej v brzké době pořídí i řada českých skiareálů. SNOWSAT během školení představil Steve Junghans.

 

Na co se řidiči ptali nejčastěji


Nejvíce dotazů padalo vždy v části věnované legislativním předpisům. Je to logické. V této oblasti není prostor pro nedorozumění nebo neznalost. Legislativní požadavky musí prostě být splněny. Diskutující nejvíce zajímaly praktické dopady konkrétních předpisů. Chtěli vědět, jak mají danou povinnost přenést do praktického provozu horského střediska. Jejich starostem a dotazům jsme velmi dobře rozuměli. V mnoha případech není totiž aplikace předpisu tak jednoduchá, jak se někdy na první pohled může zdát.

 

Z čeho jsme měli velkou radost


Školení se povedlo. 0rganizace klapala, školení mělo spád a bylo zábavné, servis a jídlo bylo výborné. Opět jsme překonali rekord v počtu účastníků. Nejvíce nás ale potěšilo ocenění, kterého se nám dostalo od samotných účastníků školení a od našich kolegů z firmy Kässbohrer.
Na konci školícího cyklu za námi přišel Georg se Stevem a zeptali se nás, jestli víme, proč se vždycky na naše akce tak těší? Když jsme zavrtěli hlavou, řekli nám, že je to proto: „že tady v Čechách cítí opravdové fanouškovství. Tady u nás je vidět, že máme své stroje a svou práci opravdu rádi.“  Moc nás ten jejich postřeh potěšil. Myslíme si, že trefili hřebíček na hlavičku. Navíc, jako světoběžníci mají s čím srovnávat.