Když český lev tančí s polskou orlicí ve slovenském kroji

 

 

Znáte přísloví, jiný kraj má jiný mrav? Jestli ne, tak vězte, že je to přísloví skutečně pravdivé, a že pořád platí. Nejnověji nám to připomněli naší obchodní partneři v polském lázeňském městě Jelenia Góra.  Připravili tam pro nás totiž výjimečný zážitek. Než vám jej ale popíšu, musím své vyprávění začít odjinud.

 

Jak se nám obchoduje za našimi hranicemi

 

Naše stroje a služby prodáváme na třech trzích (Česko, Slovensko, Polsko), přičemž právě usilovně pracujeme na tom, abychom vstoupili i na maďarský trh. A jak tak neustále pendlujeme mezi zeměmi a jezdíme po obchodních jednáních, uvědomili jsme si, jak jsme si na jednu stranu všichni podobní, jak sdílíme stejnou středoevropskou kulturu, ale zároveň jak máme jiné zvyky a komunikační styly.

Umíte si třeba představit, že by vás v Čechách při předávání nového stroje přivítala paní v lidovém kroji s táckem s  krajícem chleba, solí a skleničkou pálenky? Nám se to na Slovensku skutečně přihodilo. Nejdříve jsme se trochu ostýchali, měli jsme pocit, že si snad ani tolik úcty a pozornosti nezasloužíme.  Po krátké chvíli z nás ale ostýchavost spadla  a my jsme si ten rituál krásně užili. Stejně jako si užíváme obchodní jednání, která jsou na Slovensku často vedená v neformálním prostředí u skvělého jídla a vína. Jejich pověstná pohostinnost je pak šmrncnutá i francouzským gurmánstvím.

Je nepochybné, že v Čechách máme k obřadům a rituálům poněkud chladnější postoj. Asi za to může celá naše historická zkušenost, kdo ví. Při obchodním jednání jsme obvykle praktičtí, přímočaří, máme rádi skromnost a uměřené vystupování.  Nám se tento styl líbí, jsme na něj zvyklí, má to své praktické výhody. Na druhou stranu, má to i své nevýhody. Jak emočně působivé může být obchodní jednání, když se mu dá ten správný prezentační styl, to nám ukázali v Polsku.

 

A teď se vrátím na počátek vyprávění

 

Polská společnost Stowarzyszenie Bieg Piastow z Jakuszic, která organizuje slavné stejnojmenné lyžařské závody, vyhlásila na jaře tohoto roku výběrové řízení. Šlo v něm o dodávku sněžné rolby určené pro úpravu závodních běžeckých tratí. A s touto výzvou oslovili i nás. Velmi nás to potěšilo, protože šlo o opravdu významný přeshraniční projekt, do kterého byly kromě polské strany zapojeny i dvě české společnosti, které chtěly pořídit další dva obdobné stroje. Ve hře tak byly nejen obchodní úspěchy a postavení na trhu, ale i mezinárodní prestiž.


Dalo nám to hodně úsilí, ale dobře to dopadlo, a my jsme v této soutěži zvítězili. A byli jsme proto pozváni do města Jelenia Góra, abychom podepsali příslušnou smlouvu. A tady nás čekalo ono avizované překvapení. Očekávali jsme běžné pracovní setkání v nějaké bezejmenné kanceláři. Ale vše bylo jinak. Naši polští partneři to pojali velkolepě. Místo do nějaké skromné kanceláře vybavené laminovým nábytkem, nás pozvali do velkolepých reprezentačních prostor univerzity Politechnika Wrocławska. A tam nás přivítala kompletní sestava výběrové komise vedená Dr. Ing. Macielem Pawłowskim.  Připadal jsem si tam skoro jako někde na zámku. Stěny místností byly až po strop obložené drahým dřevem, všude visely obrazy, diplomy a vlajky, kliky většiny dveří začínaly až v úrovni lidských očí.  Ve vzduchu se vznášela důstojnost, vážnost a snad i troška patosu. Smlouvy nám byly předložené v krásných černých složkách s firemním logem.


„Tak to je ono, když se říká, dát něčemu váhu a styl“, pomyslel jsem si, když jsem se tehdy usadil do křesla.  Udělalo to na mne skutečný dojem.  Znovu jsem si uvědomil, jak je ten svět zajímavý, jak se stejné věci dají dělat mnoha různými způsoby. A jak má každý z těch stylů něco do sebe.


Samotná podpisová procedura proběhla hladce v příjemně přátelské atmosféře a za pomoci česko-polského tlumočníka. Garant soutěže pan Bartosz Lipińský, účetní paní Barbara Roman a členka sdružení paní Kaja Sznajdrowicz nás nejdříve podrobili sadě kontrolních a administrativních otázek.  A protože jsme na žádný zásadní problém nenarazili, mohli jsme k podpisování smluv přistoupit asi za necelou hodinu.

 

Jaké stroje si to vlastně koupili


Cíl organizátorů slavného závodu Bieg Piastów je jednoznačný. Chtějí udržet prestiž této sportovní události na úrovni extra-třídy, a proto usilují o vytvoření dokonalé běžecké stopy. Chtějí, aby byla širší a čistější.  Protože se standardními stroji by tohoto zdokonalení nebylo možné dosáhnout, bylo nutné přistoupit k výrobě tzv. speciálu. Do polského areálu budeme dodávat stroj PistenBully 400, který bude opatřen jedinečnou frézou.  Tato bude vybavena čtyřstopařem a předfrézkami. Čtyřstopař umožňuje při jedné jízdě vytvářet stopy pro čtyři běžce najednou a předfrézky zajišťují dokonale čisté a ostré hrany.  V rámci tohoto přeshraničního projektu půjdou do českých společností  Kořenov a Jizerská o.p.s. další dva nové stroje PistenBully 100. Jsou to stejné typy strojů (PB 100) včetně speciálních fréz, které jsme před časem dodávali do českých závodních středisek v Novém Městě na Moravě a v Lomnici nad Popelkou.

 

 

 

Jen pro dokreslení obrazu

 

Zájem o stroje PistenBully 400 má stále stoupající tendenci. Jen letos jsme do polských skiareálů prodali čtyři nové stroje PB 400.

 

Ani se nám nechtělo jet domů

 

Když jsme se s kolegou Marcelem Tomkem, našim regionálním manažerem pro Polsko, rozloučili na univerzitě s našimi partnery a hostiteli, vydali jsme se do města. Byl ale tak nádherný den, že jsme se rozhodli, že si trošku užijeme lázeňské atmosféry Jelenie Góry.  Chvíli jsme se jen tak šourali parky a cestičkami, pak jsme si zašli na kávu a na zmrzlinu. Povídali jsme si o všem možném, ale nejvíc asi o tom, jak je úžasné, že při té naší práci poznáváme pořád něco nového a podnětného. Bylo nám hezky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

o svých zážitcích vyprávěl
Pavel Lipenský, jednatel společnosti TopKarMoto